spřežka

Jako spřežky (či nevlastní složeniny) se označují spojení dvou a více slov, psaná dohromady.

Nejpočetnější skupinu spřežek tvoří v češtině spřežky příslovečné (poprvé, namístě), spřažená přídavná (konkurenceschopný) a podstatná jména (zemětřesení).

Můžeme se ale setkat i s příslovci spřaženými pomocí předložek a zájmen (zato, nato, poté…).

Jednotlivé části spřežky přitom mohou stát ve větách i samostatně (země, třesení; na, místě apod.), čímž se zásadně odlišují od složenin vlastních (děje, pis). 

Řada českých spřežek má také své ekvivalenty psané zvlášť, které jsou často platné jen v některých konkrétních významech (na místě zemřel, po té události, byl jsem za to rád).

Způsob tvoření nevlastních složenin se označuje jako spřahování.

Související články:

• Spřežky „jakto“, „zato“, „nato“… Kdy se píšou zvlášť a která z nich neexistuje?