Vydiskutovat na půdě… Nesmyslné politické fráze, které už ani nevnímáme #1
Do nového roku vstupujeme tradiční sondou do společenských pater nejvyšších. Dnes spolu vydiskutujeme první pětici nesmyslných politických frází a floskulí, které pravidelně zaznívají z úst našich zákonodárců. A to na půdě sněmovny a napříč politickým spektrem.
Řeč politiků se v nekonečném universu toporných projevů stává specifickým, žargonovým zákoutím češtiny. Některé fráze přitom omílají dokola na každém jednání Poslanecké sněmovny. Průměrný čtenář a divák se tak už ani nepozastaví nad jejich nesmyslným obsahem. Podívejme se společně na první pětici nejtemnějších manter politické češtiny.
Cesta napříč politickým spektrem
Bezesporu největším evergreenem politických frází je spojení napříč politickým spektrem. Jeho význam přitom neskrývá nic dvakrát prozaického – pro prosazení zákona se ve sněmovně spojíme s komunisty, přeběhlíky, fašisty i pověstnými marťany Jiřího Paroubka, mají-li k tomu mandát.
Jak k tomu ale přijdou chuděry politické strany, které se nedostaly do poslanecké sněmovny, a přesto jsou součástí bájného politického spektra? Siderické kyvadlo Petra Cibulky při takové nespravedlnosti kmitá rychlostí sonického zubního kartáčku.
„My samozřejmě budeme hledat podporu napříč politickým spektrem. Tady se nejedná, že to je věc jedné ze stran, ale je to věc celé České republiky.“
Karla Šlechtová (nestranička za ANO 2011) v prosinci 2017 podpořila vysílání českých vojáků na zahraniční mise. Zdroj: iDNES.cz.
Fráze napříč politickým spektrem již zlidověla natolik, že ji uvádějí i jazykové slovníky. Dovedeno významově ad absurdum by ale politici museli cestovat příčně, to jest šikmo, přese všechny politické názory, směry, strany a hnutí.
Buďme realisty, stačí říci: potřebujeme podporu 101 poslanců a celou věc můžeme nadobro uzavřít. Barevná spektra přenechejme fyzikům a malířům.
Co se skrývá na půdě sněmovny?
Často si kladu otázku, k čemu vlastně politici potřebují jednací sály, probíhají-li veškerá hlasování, jednání i politická klání na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu. Kdo by však ve Sněmovní ulici, č. p. 176, hledal tajuplnou podkrovní místnost, v níž vylézají kostlivci ze skříní našich zákonodárců, pravděpodobně bude zklamán.
Nejvyšším představitelům naší země jen nedochází, že existuje například jednoduché předložkové spojení v poslanecké sněmovně. V drtivé většině případů lze tuto frázi navíc úplně vypustit.
„Na půdě Poslanecké sněmovny budeme pokračovat v boji za zájmy České republiky a žádat vystoupení naší země z tohoto paktu.“
Tomio Okamura (SPD) v úterý kriticky zareagoval na vládní podporu Globálního kompaktu OSN o uprchlících. Zdroj: Facebook.com.
Snažně prosím všechny politiky, kteří nejméně desetkrát použili tuto frázi, aby za sebou na půdě sněmovny zamkli na deset západů a pokud možno zhasli. Podíl humusu v politické půdě obvykle není zárukou její úrodnosti.
Diskutujeme, až to vydiskutujeme
Podle některých politiků mají slovesa diskutovat a komunikovat směrový ekvivalent, takže je možné z diskuse něco vydiskutovat (a z komunikace vykomunikovat) směrem ven. V praxi by to nejspíš znamenalo nějaké téma neustálou diskusí sprovodit ze světa. Pekelnou floskulí vydiskutovat ale chtějí politici zpravidla říci, že je třeba něco vyjednat či dostatečně prodiskutovat.
„Já bych si přál, aby post kancléře, který samozřejmě přijmu, jsem mohl spojit s tím, že udělám co nejvíc dobré práce pro SPOZ. Jestli jako krajský předseda nebo předseda nebo řadový člen, to musíme teď vydiskutovat.“
Hradní kancléř Vratislav Mynář v březnu 2013 připustil, že v nové funkci kancléře bude i nadále pomáhat Zemanovcům. Zdroj: Lidovky.cz.
Nadpřirozenou schopností něco vykomunikovat si s politiky mnohdy nezadají ani manažeři českých firem a věrní uživatelé takzvaného korpohantecu.
Hlasovat zákon, diskutovat něco
Když si cizinci pletou pády a předložkové vazby, patrioti skřípou zuby a škodolibí hejsci se smějí. V parlamentních debatách i při zahájení hlasování přitom s železnou pravidelností zaznívá obdobný nesmysl z úst rodilých mluvčích – budeme hlasovat zákon.
Stává-li se gramatická chyba ustáleným spojením, je něco shnilého ve státě českém. Milí zákonodárci, jakožto představitelé elity národa hlasujete o něčem (o zákonu), pro něco (pro návrh), případně proti něčemu (proti návrhu).
„V tuto chvíli bych chtěla hlavně připomenout, že dneska budeme hlasovat novelu o ochraně ovzduší, kterou vnímám jako asi zatím nejdůležitější zákon, který jsme ve výboru pro životní prostředí měli. Bylo tam hodně pozměňovacích návrhů, některé z nich budeme hlasovat…“
Dana Balcarová (Piráti) na jednání sněmovny v květnu 2018 zdůraznila důležitost novely zákona o ochraně ovzduší. Zdroj: psp.cz.
Aby byla naše mateřština o poznání veselejší, její pravopis toleruje stejně nelogickou frázi diskutovat něco. Jazykovědci ji však výstižně hodnotí jako pokleslý novotvar či pozůstatek zastaralé skladby z první poloviny minulého století. Zaručeně správným a méně robotickým tvarem i nadále zůstává diskutovat o něčem.
Polibek smrti dával Jidáš a mafiáni
Zejména v období prezidentských voleb denně slýcháme fráze typu Nechci nikomu dávat polibek smrti. Jedná se o vpravdě křesťanský způsob, jak se může politik vyhnout podpoře konkrétního kandidáta.
Význam této fráze je nicméně odvozen z Nového zákona, v němž Jidáš právě symbolickým polibkem smrti zrazuje Ježíše Krista a umožňuje jeho zatčení. Velmi příhodně se fráze rozšířila také v prostředí mafie, kde značí předzvěst něčí násilné smrti.
„Já teď nechci nikomu dávat polibek smrti, ale myslím si, že Jan Kohout byl už dvakrát ministr zahraničí, takže když vkročí do Černínského paláce, nebude zjišťovat, kde je toaleta.“
Prezident Miloš Zeman v květnu 2018 promluvil o Janu Kohoutovi jako o možném kandidátovi na post ministra zahraničí. Zdroj: CeskeNoviny.cz.
Ruku na srdce, pokud jste v politice dokázali své jméno znesvětit natolik, že vaše osobní podpora představuje pro někoho biblickou zradu či předzvěst (snad jen politické) likvidace, pravděpodobně je na čase své působení ukončit. Anebo zkuste pro jednou vyjádřit svůj názor, bez frázovitých úskoků a klišé.
Přečtěte si další díly seriálu:
Můžete namítnout, že i politici jsou jen lidé. Souhlasím. A právě proto by se měli snažit mluvit a psát alespoň trochu přirozeně, jako lidé. Nikoliv jako našeptávače iPhonu pro psaní SMS zpráv.
Vedle největších hvězd Češtinářského pekla a internetových diskusí jsou totiž další populární skupinou rodilých mluvčích, kteří dávají českému jazyku slovutný polibek Jidášův.
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
