Vně, stran… Významy 5 netradičních předložek, které motají hlavu i novinářům
Jaký význam mají spojení stran něčeho, vně budovy nebo vyjma komunistů? Poznejte pětici neobvyklých předložek, které v češtině dovedou potrápit i samozvané profesionály.
I ty, Brute? Rozmáhá se nám tu takový nešvar, že i čeští veřejnoprávníci vydávají se mnohdy do vod neznámých, aby se uvedli jako učinění trotlové. Typickým příkladem je jejich užívání zastaralých předložek a jiných zdánlivě květnatých spojení.
Jednoho pozdního večera jsem sledoval jakýsi diskusní pořad České televize, kde se zrovna odehrával strhující souboj. Mladý moderátor, který si asi odbíjel horkou premiéru, se najednou zasekl jako gramofonová deska: „A co říkáte na výrok stran předsedy ČSSD… a stran předsedy vlády… a co vyjádření stran ministryně financí… a stran osob D, E, F, G…“
Stran znamená kvůli, nikoliv ze strany
Když jsem konečně rozmotal toho češtinářského hada, kterého on svým projevem nenávratně uspal, nakonec mi přece jen svitlo… Ten nešťastník si myslí, že předložková vazba stran něčeho má tentýž význam jako ze strany...
Ve skutečnosti ale jen odjistil nekonečnou sekvenci důvodových vět, která by odrovnala i mnohem otrlejší posluchače, než jsem já. Předložka stran totiž vyjadřuje příčinu nebo účel nějaké činnosti. Jejím nejbližším synonymem je předložka kvůli a pojí se výhradně s 2. pádem (stran něčeho).
Spojení stran předsedy tedy do současné češtiny přeložíme jako kvůli předsedovi a někdy také ohledně předsedy. Se stranou má společného asi tolik jako one man show ANO Andreje Babiše.
Příklad: „‚Mám důležitou informaci stran vašeho úsilí,’ stálo ve zprávě – nic víc.“ (D. Preston, L. Child: Město nekonečné noci; přel. Jana Pacnerová)
Vně = mimo, venku, na vnější straně...
Nechť je dána kružnice k a bod M, ležící vně kružnice k. Zadání, které ve 30členné třídě vygeneruje 30 různých řešení. Než bychom si kladli otázku, proč se některé mluvící hlavy za katedrou vyžívají v knižních a těžkopádných tvarech, jednodušší bude naučit se jejich správný význam.
Předložka vně může někoho zmást podobností se slovem vnitřní nebo předložkovou vazbou v něm (v ní). Ve skutečnosti však vyjadřuje pravý opak – tedy venku, ven, zvenčí, ale také na vnější straně nebo mimo. Opět se pojí jen a pouze s 2. druhým pádem (vně něčeho).
Jako nejlepší pomůcka pro odvození významu nám poslouží přídavné jméno vnější, které slovo vně přímo obsahuje. Spojení vně kružnice tedy přeložíme jako mimo kružnici, vně budovy jako mimo budovu či na vnější straně budovy.
Příklady:
- „Stehna důkladně potřeme vně i uvnitř rozetřeným česnekem.“ (Vně s významem zvenčí, na vnější straně; Vladimír Dyk: Vše o uzení)
- „Je tu fragment mé bytosti, který žije vně mého těla.“ (Vně s významem mimo; Fox Amaryllis: Život v utajení: Příběh agentky CIA)
À je mantrou skladníků a účetních
Jednohláskovou předložku à nejspíš znáte z cizojazyčných spojení à la (na způsob...), à propos (mimochodem) nebo à la carte (podle jídelního lístku). Málokdo, snad krom vaší staromilské účetní, ale ví, že může vystupovat i samostatně.
V jazyce skladových a účetních svérázů se totiž někdy používá ve významech po a za, nejčastěji v písemných zápisech gramáží porcí, počtů kusů zboží, finančních prostředků a dalších jednotek – 1 EUR à 25 Kč (za 25 korun), 4 role à 10 ks (po 10 kusech), pečivo 6 ks à 10 g (po 10 gramech)…
Předložka à pochází z francouzštiny, proto se i její pravopis odlišuje od našeho dlouhého á. Čárka u českého á směřuje k písmeni zprava, zatímco u francouzského à zleva.
Příklad: „Odoform surový: v demižonech à 10 kg, v balónech à 50 kg a sudech à 200 kg.“ (Časopis lékařů českých, sv. 52)
Vyjma (kromě) – nevyjímaje (včetně)
Rozloučíme se tradičně něčím jednodušším... Význam knižní předložky vyjma zná skoro každý – jedná se o takové důraznější synonymum k předložce kromě. Za zmínku ovšem stojí její pravopis. Vyjma pochází od slovesa vyjímat a k překvapení mnohých slovotepců se nikdy nepíše s dlouhým -ý- (výjma). Předložka vyjma se pojí s 2. i 4 pádem (vyjma něčeho i něco).
Přesně opačný význam má přechodníkový tvar nevyjímaje (včetně), který dokáže také potrápit nejednoho rodilého Čecha. Pamatujme, že ze všech pěti samohlásek je dlouhé jen měkké -í- uprostřed slova. Na dokola omílanou výjimku tak musíme na chvilku zapomenout.
A aby to nebylo zase přiliš jednoduché, nevyjímaje se pojí pouze s pádem čtvrtým (nevyjímaje něco).
Příklady:
- „V Německu se povoluje působení dalších politických stran vyjma komunistických a vyjma NSDAP.“ (Jan Drnek: 1938 Neporaženi)
- „Do této války je chtě nechtě pohroužen každý jednotlivý občan této země – ženy nevyjímaje.“ (Marie Benedict: Lady Clementine)
A to je vše, přátelé. Snad jsem vás alespoň některým z příkladů překvapil. A jestli ne, pravděpodobně už lepíte obálku s životopisem do České televize. Adresa je: Kavčí hory, 140 70, Praha 4. :)
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
Komentáře
Ještě jednou ale oceňuji přínos Vašich článků a děkuji za ně.
Ať se daří!
Příslovce vně má v zásadě zcela jasný význam pro mne, pro Vás, pro mé čtenáře a pak pro určitou část rodilých mluvčích, kterou bych nerad vyčísloval od boku, abych nebyl označen za pesimistu. :) Za knižní jej považují i řekněme mainstreamové slovníky a bylo by jistě zajímavé zjistit, jestli tomu bylo v případě SSČ až ve 4. edici z roku 2005, nebo třeba už v edici první z roku 1978. Určitě se na to podívám, ale to je zase trochu jiná otázka…
Naopak příslovce mimo má zcela jasný význam, troufám si říci, pro převážnou většinu rodilých Čechů a to je, oč tu běží. Pokud těžkopádnost slova vně (ať už z pohledu srozumitelnosti nebo fonetiky) chápete jako subjektivní záležitost, budu Váš názor jistě respektovat. Já osobně jej chápu jako tvar ustrnulý, podobně jako množné tvary vizme a vizte.
Ano, význam mimo jsem zřejmě elipticky vynechal u dovětku k příkladu s kružnicí, nyní je tedy uvádím u obou příkladů zvlášť. Nicméně svou poznámkou o matematice a biologii jste velmi dobře předznamenal i přenesený význam na vnější straně. Stejně jako každý jazyk se i ten náš vyvíjí a současně i jeho sémantika přesahuje do různých oborů. A i když nejsem odborník na stavebnictví, zejména zde se dodnes (bohužel) uplatňuje příslovce vně jako jakýsi terminus technicus – například u montáže komínů vně budovy, výstavby výtahů vně budovy a podobně.
V těchto případech se už z podstaty věci a funkce obou zařízení nemůže jednat o umístění v jakékoliv vzdálenosti od budovy, nechcete-li se takovým výtahem například vytáhnout do nebes nebo na strom vně budovy. :) Zde proto vně skutečně evokuje umístění při vnější zdi budovy a podle mého názoru zcela oprávněně.
Přeji Vám příjemný zbytek večera
Pokud to na Vašich stránkách nezaznělo, mohu poprosit o rozbor "diskutovat o čem x diskutovat co".
Děkuji a zdravím Vás. Daniela
Přeji Vám hezký zbytek dne.