Ta sršeň, nebo ten sršeň? Lingvisté z Novinek, zpozorněte
Sršeň, nebezpečný hmyz, jejž nenávidíme, a přesto nám tak moc záleží na užívání jeho správného gramatického rodu. Povězme si tedy, jak to s tou sršní (či tím sršněm) je ve skutečnosti. Je rodu mužského, nebo ženského?
Během svého obvyklého pročítání mediálních textů jsem před pár dny zahlédl na serveru Novinky.cz smutnou zprávu o muži ze Sokolovska, na kterého na zahrádce zaútočili sršni. Ten svým zraněním žel nakonec podlehl.
I sršeň dokáže pobouřit internetové diskutéry
Vyšší moc mi snad promine, ale mnohem více mne zaujal fakt, že nechvalně proslulé diskusní trolly ze serveru Novinky.cz ani tato tragédie nezastavila před sprchou kritik a invektiv. Jejich terčem se tentokráte stal redaktor serveru, který uvedl v článku tvar nominativu sršni. Tím se dopustil použití mužského rodu podstatného jména a zároveň rozproudění krve v žilách mnoha jazykových diletantů.
Sršeň je rodu ženského; ta sršeň, ta saň, zněly některé výtky v diskusi pod článkem. Aby také ne, ti zlí novináři berou za svou práci určitě nekřesťanské peníze a nevědí si rady ani s tou hloupou sršní. Co když je to ale všechno trochu jinak?
Ať již chceme, nebo ne, slovo sršeň totiž v českém jazyce patří mezi takzvané dublety neboli dvojtvary. To (zcela neočekávaně) znamená, že se u něj akceptují obě dvě varianty. U hesla sršeň je připouští i online příručka Ústavu pro jazyk český: „V praxi převažuje rod mužský; jako zoologický termín se užívá rod ženský.“1
Verdikt: Oba tvary jsou správné, ten sršeň častější
Vzhledem k tomu, že ve zpravodajství o smrti zahrádkáře netřeba zoologických termínů (viz sršeň obecnou), logicky se zde nabízí použití frekventovanějšího mužského rodu.
Poznámka „m i ž“ ve Slovníku spisovné češtiny tak vynáší sama o sobě konečný verdikt, kterým asi zklamu všechny novinkové trolly - ta sršeň i ten sršeň jsou správnými a ve spisovné češtině obhajitelnými tvary. V praxi se však častěji užívá rod mužský.
A jaké z toho všeho plyne ponaučení? Někdy je lepší jen věnovat tichou vzpomínku zesnulým a zdržet se komentáře.
Skloňování podstatného jména sršeň
Slovo sršeň se tedy skloňuje podle dvou různých vzorů – muž nebo píseň. V následující tabulce uvádím všechny možné tvary v obou rodech, které lze ve spisovné češtině používat.
Pro skloňování mužských životných jmen je sice obecně možné použít i tvary uvedené v závorkách (s koncovkou -ovi, -ové), u jmen zvířecích se však upřednostňuje koncovka -i.
| jednotné číslo | množné číslo | |
| 1. pád | sršeň | sršni (sršňové) i sršně |
| 2. pád | sršně | sršňů i sršní |
| 3. pád | sršni (sršňovi) | sršňům i sršním |
| 4. pád | sršně i sršeň | sršně |
| 5. pád | sršni | sršni (sršňové) i sršně |
| 6. pád | sršni (sršňovi) | sršních |
| 7. pád | sršněm i sršní | sršni i sršněmi |
Poznámky:
1 Sršeň. In: ÚJČ AV ČR, v. v. i. Internetová jazyková příručka [online]. © 2008–2014 [cit. 2014-08-07]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=sršeň.
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
Komentáře
MH
Domnívám se ale, že k žádné změně dublet (a konkrétně obourodosti u podstatného jména sršeň) v průběhu dvacátého století nedošlo. I za socialismu se tedy měly akceptovat oba rody. Konzultoval jsem Váš zajímavý dotaz s pracovnicí Ústavu pro jazyk český, která s pomocí několika slovníků došla ke stejnému závěru.