Spojky „a“ a „nebo“: Lze je psát zvlášť i dohromady, anebo ne?

Spojky „a“ a „nebo“: Lze je psát zvlášť i dohromady, anebo ne?

Dlouhodobě na internetu sleduji, jak obyčejní smrtelníci i redaktoři českých médií vesele šermují se spojkami a a nebo v jedné větě. Píší se skutečně dohromady i zvlášť, jak se domnívají mnozí lidoví kreativci?

Ve svých titulcích si jazykový jev oblíbila zejména jedna z technologických rubrik serveru iDNES, mobil.idnes.cz. Jednou například oznamuje, že „k nabití mobilů bude stačit hluk okolí a nebo na něj zakřičíte“, podruhé vyzývá: „Aplikace pro tablety: Ohlídejte si finance a nebo počítač“. A našli bychom v tomto médiu další a další příklady, jimiž upřednostňují variantu psaní zvlášť.

Upřednostňují ji nicméně chybně. Jedná se o velice oblíbený prostředek mnou takzvaných chrličů spojek. V jejich neprospěch však hraje fakt, že není přirozené ani možné uvést právě tuto dvojici spojek hned za sebou. Sám ostatně nevidím racionální důvod, proč nejprve vyjadřovat slučovací poměr (spojkou a) a posléze jej ihned vyloučit či ještě jednou sloučit (pomocí vylučovací, respektive slučovací spojky nebo). Jinými slovy  je to nesmysl.

Protože ale i spisovná čeština umí být k lidové kreativitě velkorysá, povoluje užívání jednoslovného spojovacího výrazu anebo, psaného dohromady, který je z hlediska české syntaxe zároveň jedinou správnou variantou.

Pro nevěřící Tomáše, kteří se stále nechtějí vzdát své milované dvouslovné varianty, přináším opět citaci z materiálu Ústavu pro jazyk český: „Pokud bychom místo anebo použili spojky a a nebo, vlastně bychom stavěli vedle sebe významově neslučitelné spojky. Zaměnit lze jen spojky nebo a anebo (psáno dohromady). Obě se totiž používají ve větách uvádějících alternativy“. [1]

Nic na celé věci nezmění ani ti, kdož větu významově podpoří užitím spojky buď na jejím začátku: „Buď úkol splníš, anebo ztratíš důvěru všech“. [2]

Spojky a a nebo lze tedy ve větách použít pouze jednotlivě, nikoliv společně a psané zvlášť. K těmto účelům v češtině slouží jednolitá spojka anebo.

Možná je to krutá pravda a třebas i bazírujeme na přílišných detailech. Nespočívá ale čirou náhodou práce redaktorů celostátních (byť technologických) médií v každodenní lopotě se spisovným jazykem českým?


Poznámky:
[1] PROŠEK, Martin. Spojka anebo. ČESKÝ ROZHLAS. Český rozhlas [online]. © 1997-2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/322944.

[2] Psaní čárky před spojkami anebo, aneb, čili, neboli. ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ AKADEMIE VĚD ČR, v. v. i. Internetová jazyková příručka [online]. © 2008–2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=156.


Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

Pin It

Přidat komentář


Komentáře  

emko
+1 # emko 18. 05. 2019, 13:11
píšu si pod jazyk. díky, martine.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
Viktor Rucký
+1 # Viktor Rucký 31. 01. 2019, 16:29
Proč jsou Češi takový preskriptivisti.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
Michal
0 # Michal 23. 06. 2019, 10:30
Vysloveně grastapo. Ještě, že (nebo ještěže?) máme ty motýle.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
Martin Ulbrich
0 # Martin Ulbrich 24. 06. 2019, 19:15
Michale, myslím si, že tak řečené „grastapo“ podniká jen pravopisné zátahy do diskusí a profilů na různé weby a sociální sítě, zatímco tady se snad i něco nového dozvíte. A ještěže můžete v tomto kontextu psát i zvlášť, tedy ještě že. :)) Hezký zbytek večera.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
Podobné články: