Pozdrav pánbůh, zdař bůh... Ve jménu Božím o českém pravopise a slovní zásobě #2
Zdař bůh! Přichází čas Vánoc a s ním i další povídání o božských odkazech v českém pravopise a slovní zásobě. Dnes se podíváme na nejznámější pozdravy, jejich význam pro lidské zdraví i jako reakce na šokující události.
Jazyk nás Čechů, vyhlášených ateistů, vyznívá historicky poněkud troufale. Drtivá většina náboženských frází totiž v češtině vystupuje v rozkazovacím způsobu. Ve skutečnosti však nevyjadřují příkazy samotnému Bohu, jako spíše zbožná přání a tužby.
Asi největší skupinu bohabojných imperativů tvoří právě starší české pozdravy. Jejich význam byl přitom mnohem širší, než by se mohlo na první pohled zdát.
Zdař bůh neznělo nazdařbůh
Literární a filmové ódy na radosti těžebního průmyslu v minulém století proslavily hornický pozdrav Zdař bůh. Často se také vyskytuje jako jednoslovná spřežka – zdařbůh.
Pozdrav Zdař bůh pochází od slovesa zdařit, které v dnešním jazyce vystupuje nejčastěji ve zvratné podobě (zdařit se – podařit se). A horníci jím vyjadřovali jednoduše přání, aby se jim (s boží pomocí) v jejich těžké práci dařilo.
Ve starších dobách se fráze používala i v každodenním jazyce, mimo hornické prostředí. V současné češtině už ji ale považujeme za ryze archaickou. Na šachtě můžeme Zdař bůh přesto zaslechnout dodnes, byť s jemným nádechem zpátečnictví a svérázné havířské ironie.
Od samotného Boha a pozdravu Zdař bůh převzali jsme mimochodem příslovce nazdařbůh, s významem náhodně, bez cíle (něco udělat). Ve starší češtině se ujala také jeho převrácená forma – nabůhzdař.
Jako přání pomoci na cestě k úspěchu a kladnému výsledku můžeme chápat i další božské pozdravy a fráze – například Bůh vám žehnej nebo Pomáhej pánbůh.
Příklady:
- „A když se potkali, volal tatínek a kmotříček: ‚Zdař Bůh!‘[…]“ (Jan Karafiát: Broučci)
- „Zdařbůh, loučí se s námi na náraží jeden z horníků[…]“ (Michal Černík: Kniha dní)
- „Dálnice nedaleko Litoměřic skončila, šaman uhnul z hlavního tahu a zamířil nazdařbůh do vesnic.“ (Martin Fendrych: Šaman)
Pozdrav pánbůh černou smrt
Naprostým evergreenem mezi staročeskými pozdravy se stala fráze Pozdrav pánbůh (krátce jen Pánbůh). Z hlediska dnešního pravopisu je možné psát slovo pánbůh dohromady i zvlášť, jako dvě slova – pán bůh.
Pro vyjádření úcty k jedinému Bohu se používají tvary s velkými počátečními písmeny – Pozdrav Pán Bůh a Pozdrav Pánbůh. Zlidovělé tvary pánbu a pámbu do spisovné češtiny nepatří.
Jak už napovídá kořen slovesa pozdravit, s lidským zdravím má mnoho společného. Vedle obyčejného uvítání se totiž mnohé pozdravy skutečně užívaly s významem přání – zachovat nebo navrátit někomu zdraví.
Odtud se také Pozdrav pánbůh ujalo jako okamžitá reakce na něčí kýchnutí. Jako víceméně automatická odpověď se pak ustálila fráze Dejž to pánbůh.
Touha ozdravit někoho po obyčejném kýchnutí nebyla dílem náhody. Naopak velmi úzce souvisí s naší historií a zejména s obdobím morových epidemií, které sužovaly evropskou populaci několik staletí.
Dnes máme bohudík o poznání rozvinutější zdravotní péči a jako bonus pět milionů epidemiologů na sociálních sítích. V pohnutých dobách 14. až 18. století ale právě kýchnutí představovalo první varovný signál možné nákazy morem.
I každé Na zdraví, kterým dnes reflexivně odpovídáme na něčí kýchnutí, je tedy jazykovým dědictvím našich předků a jejich obav z osudné černé smrti.
Příklady:
- „‚Pozdrav Pánbůh, šedivý dědečku!‘ ‚Dejž to Pánbůh, pěkný mládenečku![…]“ (K. J. Erben: Tři zlaté vlasy děda Vševěda)
- „Pozdrav pán bůh, mladí páni, zastali jste se mne.“ (Alois Jirásek: Temno: historický obraz)
- „Pozdrav Pán Bůh, Řehoři, pozdrav tě Bůh tisícekrát[...]“ (Lumír, ročník XII., číslo 28.)
Tě bůh a Bůh tě natřes
Neveselé téma žádá si lidové odlehčení. A stejně tak i ozdravný účinek božských pozdravů zkracuje se dodnes neformální a přátelskou formou Tě bůh, odvozenou z původní fráze Pozdrav tě Bůh nebo zmiňovaného Pozdrav (pán)bůh.
Jaké až freudovské asociace nás vedly k utvoření laškovných forem Tě pic, Tě noha nebo Tě péro, zůstává velkou neznámou.
Z náboženských obratů měla podobně laškovný charakter fráze Bůh tě natřes. Ta nejspíš vznikla skutečně ze slovesa natřást, tedy načechrat nebo natřepat (jako například polštář při stlaní). Přeneseně mohla opět vyjadřovat přání jako Buď zdráv nebo všeobecnější Buď v pořádku / v pohodě.
Další oblíbenou skupinu neformálních pozdravů tvořila třeba spojení slovesa dát s hovorovými tvary označujícími denní dobu – Dej pánbůh (pánbu) dobrýtro / dobrý odpoledne / dobrej večer…
Příklady:
- „Tě Bůh, ty potvoro, ty taky musíš být všude.“ (V kole vojny: Vzpomínky legionáře Josefa Laciny)
- „Bůh tě natřes. Zůstávej nám dlouho zdráv.“ (Jan Křesadlo: Mrchopěvci)
- „[...] tetky, hrábě na ramenou, utíkaly k domovu, volaly Dej Pánbůh dobrej večír!“ (K. V. Rais: Mezi lidmi)
No tě bůh! No pozdrav pánbůh!
Některé náboženské pozdravy se dokonce rozvinuly v projevy překvapení, údivu a jako reakce na šokující události (často za přispění hovorové částice no) – No tě bůh! No pozdrav pánbůh! nebo Pomáhej pánbůh!
Klasickou mantrou, která tomuto účelu slouží dodnes, se pak stalo notoricky známé (No) potěš pánbůh! Pozoruhodné je, že osobnější znění Potěš vás pánbůh se užívalo také pro vyjádření soustrasti a politování při nešťastných událostech.
Těžko říci, jak jsme se od pánaboha a smutečních obřadů dostali až k dnešnímu Potěš koště. Doufejme ale, že vůči křesťanství v tom nebylo nic osobního. :)
Příklady:
- „No tě Bůh! To budeme do výplaty jíst suchý chleba a čaj.“ (Robert Brinda: Ochotníkům: Pět komedií)
- „No, pozdrav pánbůh, vypadáš jako po rvačce a ne po maturitě.“ (Egon Hostovský: Všeobecné spiknutí)
- „Potěš pánbůh, Pavel se octl v pěkném zapadáku a v podařené společnosti!“ (Egon Hostovský: Tři noci: Epidemie)
Není pochyb, že pověstná lidová tvořivost dokázala pro většinu božích pozdravů najít celou řadu dalších hovorových využití. Za všechny jmenujme frázi Stojí to za pozdrav pánbůh (za zdrávas Maria), která snad ani nepotřebuje dalšího vysvětlení.
Propásli jste předchozí díl seriálu?
Těším se na vás u dalšího zasvěcení do božských tajů naší mateřštiny. Bůh vás natřes a přeji vám klidné a požehnané svátky.
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
