Nejhorší hrubky na „internetech“ a sociálních sítích #1

Nejhorší hrubky na „internetech“ a sociálních sítích #1

Držte si klobouky, startujeme první výběr nejhorších hrubek a pravopisných chyb, kterých se dopouštějí uživatelé internetu a sociálních sítí. V premiérové epizodě nebude chybět legendární sloveso vydět ani nadpozemský búch všemohúcí.

Hned na první dobrou odkryjeme pověstnou špičku ledovce pro silné povahy. Pokud jste měli Češtinářské peklo za unikátní přehlídku virtuálních idiotů, nalaďte se na intelektuální destrukci nejtěžšího kalibru. Připrav se, hrajem… 

Asy – částice stvořena pro ČSSD 

Od chvíle, kdy se 1 sobotka stává uznávanou jednotkou pružnosti charakteru [1], měla by sociální demokracie pomalu pátrat po způsobu, jak vyjádřit ostré možná a tvrdé asi. Zavděk by mohla vzít například prapodivnou částicí asy, která příležitostně vychází z klávesnic internetových diskutérů. 

Co na tom, že se částice asi v češtině píše s měkkým -i na konci. Stejně jako zvratné zájmeno si, slova jaksi, kdesi, kdosi i další zájmena a příslovce končící na -si.  

Hrubka „asy“ / Huhu: „Regionova nema klimatizaci ale asy neni ani tak spatna.“
Huhu: „Regionova nema klimatizaci ale asy neni ani tak spatna.“ Zdroj: iDNES.cz 

 

Bi, aneb podmíněná sexualita

Rozmohl se nám na internetu takový nešvar, že česká gramatika stává se nástrojem coming outů bisexuální orientace našich spoluobčanů. Jak jinak si vysvětlit, že slovo by, lemující v češtině všechny formy podmiňovacího způsobu, dokáže někdo napsat s měkkým -i

Informace o své sexualitě přenechte příslušným seznamkám a diskusním fórům. Podmiňovací by ale pište s -y na konci. Analogicky též kdyby, jakoby, coby a další tvary končící -by 

Hrubka „bi“ / Karel Valenta: „Tento zakon bi se mel novelovat.“
Karel Valenta: „Tento zakon bi se mel novelovat.“ Zdroj: Facebook.com

 

Búch vás ztrestá, bezbožníci 

Vznikne-li jednou křesťansko-pravopisné desatero, prvním jeho přikázáním budiž Nezkomolíš jména božího do satanského paskvilu. Řada českých uživatelů by však musela dávno planout v horoucím pekle Jungmannově. 

Jediný gramaticky správný tvar všemohoucího zní bůh, s -h na konci a -ů- s kroužkem. Búch je nanejvýš amatérským fonetickým přepisem německého das Buch (kniha).

Hrubka „búch“ / ZOMBIE000etc: „Kdo jim je seslal ví jen búch a VelkýBratr...“
ZOMBIE000etc: „Kdo jim je seslal ví jen búch a VelkýBratr...“ Zdroj: Lidovky.cz

 

Bysem, by jste a další legrácky

Tvary podmiňovacího způsobu jsou největším evergreenem internetových diskusí a všelikých textů, které produkují (nebo se o to spíš snaží) rodilí Češi. Řada diskusních pistolníků dokáže vypálit i kompletní salvu hrubek by jste, bysem a by jsi v jednom stručném odstavci. Vrcholným projevem lidové kreativity je slátanina bych sem si. Aneb když nevíte, co by… zkombinujte několik tvarů dohromady. 

Po tisící, lidé, bděte a memorujte šestici tvarů, které se naučíte za pět minut: já bych, ty bys, on (ona, ono) by, my bychom, vy byste, oni (ony, ona) by. K všeobecnému překvapení se také sloveso být v první osobě množného čísla píše jsme, s j- na začátku. SME je anglická zkratka pro malé a střední podniky. 

Hrubka „bych sem si“ / Pavel001: „Ahoj, jak bych sem si mohl vyznačit zbylé buňky.“
Pavel001: „Ahoj, jak bych sem si mohl vyznačit zbylé buňky.“ Zdroj: Živě.cz

 

Jestly – archaický tvar s anglickou příponou? 

Další démonickou formulí, opanující především česká IT fóra a autoweby, je spojka jestly s -y. Kromě chybějících autodílů tady vidím velký špatný i v jazykové výbavě z prvního stupně základky. Jen stěží můžeme autory této hrubky podezírat z její záměny s anglickým slovem justly (oprávněně, náležitě...). 

Spojka jestli vznikla spojením archaické formy jest a podmínkové spojky -li, psané s měkkým -i na konci. Nevidím zde proto příliš prostoru pro vliv anglické slovotvorby. 

Hrubka „jestly“ / Michal Janiš: „Chci se zeptat jestly vubec nejaky mozny nejakym zpusobem narvat do zadnich tlumicu jeste jedny péra navíc.“
Michal Janiš: „Chci se zeptat jestly vubec nejaky mozny nejakym zpusobem narvat do zadnich tlumicu jeste jedny péra navíc.“ Zdroj: Facebook.com

 

Mi, vi, (oni) – veselohra se zájmeny 

Populární hrubku v 1. pádě osobního zájmena my jsem už před pár lety ve StudentMagu nazval fantomem sociálních sítí. Nicméně se ukazuje, že si jej češtinářsky slabší uživatelé nepletou jen s tvarem 3. pádu zájmena já (mi). Obdobný shit storm totiž můžeme sledovat i u 2. osoby a zájmena vy

Vpravdě šokující skutečnost, že se v zájmenu oni píše po měkké souhlásce měkké -i, neznamená, že se nutně musí psát všude. Zájmena my a vy jsou totiž vyjmenovanými slovy => my, vy; ale podej mi (mně). 

Hrubka „mi“ / kockamicka: „Umi jen odpovedet no vyte mi nemame pravo do toho co zasahnout...“
kockamicka: „Umi jen odpovedet no vyte  mi nemame pravo do toho co zasahnout...“ Zdroj: Blesk.cz

 

Teť – další opáčko z prvního stupně 

Spodoba znělosti, látka prvních ročníků ZŠ, dokáže některým Čechům natolik zamotat hlavu, že začnou psát takřka jazykem Orbánovým. Nechte Maďarům jejich tét (sázku) a nehazardujte s tím, že vás bude mít půlka národa za idioty. 

Souhláska  se na konci slov sice vyslovuje jako -ť, pravopis však zůstává stejný. Vedle příslovce teď jmenujme třeba rozkazy veď, seď, jeď, podstatná jména zeď, sleď, měď a další. Spatřujmež v tom jakýsi systém. 

Hrubka „teť“ / F. Šimek: „Teť jsem se fakt zasmál.“
F. Šimek: „Teť jsem se fakt zasmál.“ Zdroj: Lidovky.cz

 

– Pulp Fiction negramotných 

Bizarní příslovce dominovala čtvrtému dílu Češtinářského pekla, když s ní vyrukoval fanoušek neméně bizarní politické koalice se slovy: „SPD DSSS KSČM ANO jinak to uš nejde.“ Jak vidno, nejedná se o hrubku jednoho pošetilého muže.

Platí stále totéž varování: příslovce , když a již piště vždy se souhláskou na konci slova. Jinak zakročí tvrďák Uši z kultovní Pulp Fiction a vy budete až po uši v exkrementech.

Hrubka „uš“ / Martin Čisar Čiko: „Ještě par hodin a uš to vypukne.“
Martin Čisar Čiko: „Ještě par hodin a to vypukne.“ Zdroj: Facebook.com

 

Vydět a slišet, aneb češtinářská inverze 

Na závěr nemůže chybět vysoce destruktivní mantra, vystupující hned v několika dílech mého pekla – sloveso vydět. Není vskutku dílem náhody, že zříte-li někde slovo s předponou vy-/-, jeho kořen (to je ta část po předponě) musí mít alespoň částečný význam. S chutí se podívám na to, až budete dět, set, nebo někoho tat. Rád se naučím něco nového. 

Hrubka „vydět“ / mirda: „Musim myslet na jine žensky ktere vůbec neznam ale vyděl jsem je třeba v kramu...“
mirda: „Musim myslet na jine žensky ktere vůbec neznam ale vyděl jsem je třeba v kramu...“ Zdroj: Ženy.E15.cz

Sloveso slyšet je naopak vyjmenovaným slovem, takže se píše výhradně s tvrdým -y-. Doporučuji si vyjmenovaná slova osvojit alespoň pasivně (strýc Google rád pomůže). Předejdete tak řadě faux pas nejen ve světě internetů. 

Vždyť i bez inverzní gramatiky zde často panuje inverze rozumová – třetí stupeň biozátěže, v hlavách zataženo. Těším se u dalších dílů a do té doby vám přeji slunce v duši, stejně jako v mozkovnách jazykových teroristů.


Poznámky:

[1] Sobotka. Čeština 2.0 [online]. 2008 [cit. 2018-11-27]. Dostupné z: https://cestina20.cz/slovnik/sobotka/


Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

Pin It

Přidat komentář


Podobné články: