Jednak – druhak; bez toho, aniž… Nejčastější chyby v českých spojovacích výrazech
Kontrolní otázka, soudruzi… Jestlipak víte, jaký má význam spojení bez toho, aniž by projekt nebyl schválen…? Já tedy ne. Dnes se proto zaměříme na populární spojovací výrazy, které ve spisovné češtině buď vůbec neexistují, nebo odporují zdravé logice.
Jednak, druhak, třeťak…
Velká část rodilých Čechů si myslí, že příslovce jednak tvoří jakousi stoupající číselnou řadu – jednak, druhak, třeťak, ne-li čtvrťak… Patří k nim bohužel i řada akademiků a vysokoškoláků obecně.
Výraz jednak se ale správně pojí jen a pouze se sebou samým – jednak – jednak – a připojuje tak hlavní věty ve slučovacím poměru. Druhak, třeťak ani další číselné paskvily ve spisovné češtině neexistují, a už vůbec by se neměly objevit v odborných nebo publicistických textech.
Této chyby se dopouštíme nejspíš proto, že zaměňujeme příslovce jednak se spojovacími výrazy na jedné straně – na druhé straně nebo za prvé – za druhé, které mají právě onu stoupající tendenci.
V české skladbě se však mnohem častěji vyskytují spojovací výrazy opakované, k nimž patří vedle jednak – jednak například i dílem – dílem, zčásti – zčásti, hned – hned nebo ani – ani.
Pozoruhodné je, že obě části nespisovné dvojice jednak – druhak se vyvinuly nelogicky z různých druhů číslovek – slovo jednak z číslovky základní (jedna), slovo druhak z číslovky řadové (druhý).
Příklady:
- „Jednak se mi to nelíbilo, jednak jsem špatně rozuměl.“ (Prahová úroveň: čeština jako cizí jazyk)
- „Jak sám sobě se přiznal, jednak se ‚trošánek' už nudil, jednak byl už na dně všeho svého myšlení a cítění […]“ (Vilém Mrštík: Pohádka máje)
Bez toho, aniž by nebyl…
Také záporná spojka aniž stává se předmětem lidové kreativity. Vytrollit se nás rozhodli zejména novodobí brusiči češtiny, podle nichž spojení bez toho, aniž můžeme libovolně použít místo jednoduchého aniž. Inu, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.
Chyba, jedná se o zcela nelogické spojení dvou záporných prostředků. A výsledkem je, že nikdo s jistotou neví, jak má takové větě rozumět. Výrazy bez toho a aniž totiž fakticky vyjadřují jedno a totéž.
V české úřednické hantýrce přitom není velkou raritou ani pět záporů v jedné větě. Podívejme se třeba na hlavní sdělení věty z článku Ministerstva zahraničních věcí: „Žádný z nových projektů PPP nebude realizován bez toho, aniž by nebyl schválen technickou komisí.“1
Po vykrácení všech záporů ji můžeme chápat spíše tak, že budou realizovány projekty, které nebyly schváleny technickou komisí. A to určitě básník (nahlas) říci nechtěl.
Až příliš času z našich životů nám ukrojí i rozluštění životního příběhu Pavly Temrové na webu Realitní kuchařky: „Žádnou výlohu s inzeráty nemovitostí jsem nepřešla bez toho, aniž bych se do ní nepodívala.“2
Pamatujte – sloveso ve větě s aniž musí být vždy kladné. Pokud chcete utvořit skladebně správnou větu, použijte jednu z dvojice jednoduchých vazeb, které jako bonus i dávají smysl:
- Bez toho, aby (bez toho, že) se něco stalo, …
- Aniž (by) se něco stalo, …
Hybridní tvar bez toho, aniž jsme částečně převzali z milované němčiny, kde se ve všech konstrukcích s významem aniž používá výraz ohne, tedy ekvivalent naší předložky bez (ohne dass, ohne zu).3
Příklady:
- „Vše vyvolávalo pocit, že obyvatelé odešli náhle; bez toho, aby se za sebou ohlédli.“ (Michal Klimek: Caligo)
- „Aniž si to uvědomil, včlenil se do davu stále hlučnějšího, který se valil k jeho příbytku.“ (Ondřej Neff: Čtvrtý den až na věky)
- „Každý taxíkář by mohl vozit cestující z letiště, aniž by mu v tom kdo bránil.“ (Robert Holman: Mikroekonomie)
Více jak… Více než 100 kusů…
Více jak 100 ks, více jak 25 zaměstnanců… záhadné dotazy, které často klademe vševědoucímu Googlu. A vlastně nám to nikdo nemůže mít za zlé. Všimněte si, kolik redaktorů celoplošných médií používá nespisovné tvary víc jak a více jak, aniž by snad upoutaly pozornost přítomných korektorů.
Najít pětici podobných příkladů vám třeba na iDNESu zabere jen pár vteřin: Průvod připomněl více jak tři staletí od klatovského zázraku. Víc jak milion virů může způsobit nákazu. Kadaň víc jak po 10 měsících vyhrála. Více jak stovka letadel řadí Dny NATO mezi světové show. Dejvický hotel International už stojí více jak šedesát let.
Zájmenné příslovce jak má vskutku široké využití – od tázacího (jak se máš?) přes vztažné (tak dlouho, jak je to možné) až po spojování vedlejších vět (vyprávěl, jak se to stalo).
Ke srovnávání (při nerovnosti) se však ve spisovné češtině stále ještě používá spojka než. Správná podoba uvedených frází tedy zní více než 100 ks a více než 25 zaměstnanců.
K záměně obou spojovacích výrazů přitom dochází i v delších srovnávacích větách. Viz například náramně duchaplnou myšlenku v online magazínu Objevím.cz: „Na druhé straně zjistíme, že je to možná ještě důležitější, jak jsme si mysleli, a právě proto jsou tam tak velké strachy.“4
Příklady:
- „V naší knize najdete více než 101 rozhleden a vyhlídkových staveb v ČR, postavených po roce 2013.“ (J. Fábera, H. Holubářová: Nové rozhledny ČR: více než 101 staveb)
- „[…] znamená to doslova více, než si dokážeme představit.“ (Geoff Colvin: Lidé jsou podceňováni; přel. Alena Breuerová)
Věřím, že vy to zvládnete mnohem lépe, aniž byste z toho měli velké strachy nebo si chtěli vytrhat všechny vlasy na hlavě. Jednak (i podle vašich vzkazů) se mohu pyšnit velmi inteligentním čtenářstvem, jednak máte nyní po ruce další látku k pilnému procvičování.
Poznámky:
1 Projekty veřejno-soukromé spolupráce budou v Angole mnohem dostupnější. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 24. 2. 2020 [cit. 2020-11-19]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/ekonomika/cz/novinky_z_velvyslanectvi/projekty_verejno_soukrome_spoluprace.html
2 TEMROVÁ, Pavla. Můj příběh. Realitní kuchařka [online]. c2016-2020 [cit. 2020-11-19]. Dostupné z: https://www.realitnikucharka.cz/muj-pribeh/
3 Např.: Er ging ins Ausland, ohne dass er sich verabschiedet hätte. – Odešel do zahraničí, / bez toho, aby se rozloučil / aniž (by) se rozloučil.
4 Prokrastinace – když odkládáme vše co bychom nemuseli. Objevím.cz [online]. c2020 [cit. 2020-11-19]. Dostupné z: https://objevim.cz/podnikani-a-rozvoj/prokrastinace-kdyz-odkladame-vse-co-bychom-nemuseli/
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
