Jak se píše „zkratka“ viz, která v první řadě není zkratkou?
Slovo viz je jedním z evergreenů českého pravopisu, s nímž bojuje drtivá většina rodilých Čechů. Dnes poodhalíme, jak se správně píše, s jakým se pojí pádem i jak jde dohromady viz a vykání.
Před pár dny se mě kolega ptal, který obávaný češtinářský jev mám nejraději. Ačkoliv jsem nad tím asi nikdy nepřemýšlel, vcelku pohotově jsem opáčil, že právě viz, jehož správné psaní by vydalo na samostatný článek. Dnešní téma je tedy jasné.
Jak se píše viz? Jedině bez tečky
Viz se nejčastěji používá v dokumentech a studentských pracích, s významem odkázání na konkrétní místo v textu nebo jeho součást – viz příloha, viz strana, viz výše, viz níže, viz tabulka, viz foto, obrázek a podobně.
Když se však na internetu porozhlédnete po dvaceti výskytech slova viz, minimálně v deseti případech najdete chybný tvar s tečkou na konci. V české kotlině se totiž z neznámého důvodu rozšířila mylná teorie, že se jedná o zkratku.
Pravda je nicméně trochu jinde. Viz není ničím větším než rozkazovacím způsobem slovesa vidět. Píše se tedy zásadně bez tečky. Jako zpětná kontrola vám může posloužit fakt, že i Slovník spisovné češtiny pod heslem viz rovnou odkazuje na sloveso vidět. A to velmi stylovou a příhodnou poznámkou – viz vidět.
Středočechy navíc zklamu konstatováním, že viz je zároveň jediným spisovným tvarem rozkazovacího způsobu slovesa vidět. Rozhodně jím tedy není populární patvar viď, který je nedílnou součástí jejich každodenní porce slovních vycpávek.
Významem viz tedy není pouze odkazovat na zdroje a místa v dokumentech, ale také vyjadřuje jediný správný tvar imperativu ve 2. osobě jednotného čísla (v mn. č. vizme, vizte). Viz příklad z literatury: „Nuž hlavu zvedni a viz toho krále!“ (D. Alighieri: Božská komedie, přel. J. Vrchlický).
Viz strana i viz stranu
Co se týče správného pádu, máme v užívání této intelektuální mantry relativní svobodu. Viz se totiž pojí jak s prvním, tak se čtvrtým pádem. Mnohem častěji se přitom píše ve spojení s prvním pádem – viz příloha, viz strana.
Jako mnohem logičtější by se naopak mohlo zdát spojení s pádem čtvrtým (viz přílohu, viz stranu), neboť právě sloveso vidět je vzorovou pomůckou k určování akusativu na základní škole – vidíme koho / co, (nikoliv kdo / co). Ani čeština však nemusí vždy oplývat nezlomnou logikou a viz je toho živým důkazem.
Pokud tedy budete psát viz s prvním pádem, můžete to považovat za projev češtinářského mainstreamu; pokud se čtvrtým pádem, získáte u mě malé bezvýznamné plus, což vám na pár minut bezesporu zajistí pocit nehynoucí slávy a titul Instant Grammar Nazi. Správné jsou ale obě varianty.
Vizte? Zdvořilost jde stranou
Vzhledem k tomu, že se viz používá většinou v odborných textech, možná vás napadá logická otázka: Měl/a bych svým potenciálním čtenářům a vedoucím práce v textu vykat?
Viz je v tomto ohledu prostředkem poněkud nezdvořilým a nerozlišuje vztah autora a čtenáře vykáním a tykáním. V obou případech se tedy používá neutrální tvar jednotného čísla – viz příloha / viz strana. I pánové profesoři, docenti a doktoři to tak musejí chvilku překousnout.
Pokud však budete viz používat v běžném hovoru, měli byste správně užívat zdvořilostní tvary množného čísla vizme a vizte. Počítejte však s tím, že budete na své okolí působit přinejmenším jako velice zvláštní lidé. Ale o tom už ten gramatický nacismus tak nějak je. :)
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
Komentáře
Typografické normy bohužel tyto kombinované příklady moc neřeší. :)
Děkuji.
JT
Neplatí žádný pravidlový zákaz užívat množné tvary slovesa vidět. Potíž je ale v tom, že tvary vizme a vizte mohou dnes působit natolik exoticky, že jim ani v akademické sféře nemusí každý rozumět nebo dokonce rozeznat jejich slovní druh. Proto se víceméně spontánně ustálil jeden jediný tvar viz, který dnes většina populace chápe jako univerzální znamení pro odkaz na další literaturu nebo konkrétní místa v textu.
Literatury k tomuto zřejmě mnoho neexistuje. Povedlo se mi ale dohledat zmínku například v 19 let staré publikaci nejčastějších dotazů z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR:
„Dnes ho [viz] pociťujeme spíš jako ustrnulý výraz s odkazovacím významem. Také proto v současnosti téměř neužíváme množné číslo vizte. S ním se setkáme nanejvýš v divadle: Zde vizte drama, v němž se mihne tragédské ucho Shakespearovo.“ (ČERNÁ, Anna, Ivana SVOBODOVÁ, Josef ŠIMANDL a Ludmila UHLÍŘOVÁ. Na co se nás často ptáte: [ze zkušeností jazykové poradny]. Praha: Scientia, 2002. ISBN 80-718-3260-X. Lektor: prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc.)
www.langweil.info/.../197-viz197
tento článek se zabývá pravopisem českým a konkrétně tím, jak je slovo viz ukotveno v našem jazykovém systému. Můžete mi skutečně věřit, že my Češi jej užíváme jako rozkazovací způsob slovesa vidět (viz všechny jazykové slovníky, jimiž se řídí současná čeština).
Přeji vše dobré v době koronavirové.
nemyslím si, že existuje závazné pravidlo pro psaní odkazů typu „viz příloha č. 5“. Podle národního korpusu převažuje v českých textech podoba s malým písmenem, stejně tak v drtivé většině pokynů vysokých škol pro vypracování seminárních a diplomových prací.
Přílohu č. 5 s velkým počátečním písmenem chápeme současně jako název dané části dokumentu. S malým písmenem se pak jedná obecně o přílohu, která je pátá v pořadí. V odborných textech jsou obhajitelné obě varianty. Můžete si tedy vybrat tu, která je vám bližší nebo kterou uvádí pokyny pro vypracování vaší konkrétní práce (jsou-li dostupné). :)
V obou případech je nanejvýš zřejmé, na co odkazujete, takže bych v tom neviděl žádný problém. Doporučuji ale používat v textu práce pouze jednu variantu a nestřídat malá a velká počáteční písmena.
Pokud byste odkazovala obecně na přílohu bez číslování (jen „viz příloha“, například v e-mailu), zde už se jedná o obecné podstatné jméno a mělo by začínat malým počátečním písmenem.
en.wikipedia.org/wiki/Viz.
v tomto případě jde o tzv. homonyma – slova, která se stejně píší, ale mají úplně jiný význam. To "viz" z anglické Wikipedie pro změnu zkratka opravdu je - z latinského "videlicet" = "totiž". S českým "viz" nemá nic společného, ale často se s ním plete.
čeho zkratka by to tedy měla být, když to tolik lidí píše s tečkou? Neptal se těch chybujících někdo? ;)
Děkuji!
Nemá to náhodou nějakou spojitost? A jestli je to úplný nesmysl, tak se omlouvám za Váš ztracený čas.
Z vlastní zkušenosti Vám mohu říci, že velká část rodilých mluvčích, kteří píšou za viz tečku, se se zkratkou ibid. pravděpodobně nikdy nesetkala. Často se totiž jedná i o současné studenty rozličných oborů na středních a vysokých školách, kteří přijdou jen velmi málo do styku s přejatými spojkami a výrazy z latiny. Můžeme si ale zároveň položit otázku, jestli se v moderním světě a školství jedná o jakkoliv užitečnou vědomost. :)