• Čeština a literatura
  • By jste, v pracech, píší… Hyperkorektní tvary, které odporují jazykové logice #1

By jste, v pracech, píší… Hyperkorektní tvary, které odporují jazykové logice #1

By jste, v pracech, píší… Hyperkorektní tvary, které odporují jazykové logice #1

Děti píší v písemných pracech „by jste“ namísto „byste“. Jestli vám na této větě nesedí hned několik věcí, pak jsme na stejné gramatické lodi. Přináším vám první várku nejčastějších chyb z jazykové hyperkorektnosti.

Hyperkorektnost neznačí jen duch současné doby, v níž nesmíme koně nazvat gayem ani zneuznat jediné ze sedmdesáti možných pohlaví. Hyperkorektnost jazyková nám pro změnu ukazuje, že některých chyb v češtině se dopouštíme paradoxně ve snaze o její přehnanou spisovnost a správnost.

S nadsázkou by se dalo říci, že chceme být někdy chytřejší než sama čeština. A to je, uznejte, předem prohraný boj. V tomto seriálu vám postupně ukážu osm hyperkorektních tvarů a jejich správných verzí, vycházejících ze zdravé jazykové logiky.

A jako bonus i dva tvary, které si sice musíme pamatovat, ale v současné češtině nedávají vůbec žádný smysl.

Byste a bychom… nikoliv by jste, by jsme ani bysme

Hyperkorektní tvary podmiňovacího způsobu jsou bezpochyby největším hitem současné češtiny. Na internetech přitom dokážeme od boku vypálit celou plejádu rozmanitých dvouslovných patvarů – by jste, by ste, by jsi, by jsem, by sem

Přitom si stačí zapamatovat, že tvar podmiňovacího způsobu tvoří vždycky jedno jediné slovo a nikdy neobsahuje souhlásku J. A toto svaté pravidlo platí skutečně ve všech osobách i při vykání – (já) bych, (ty) bys, (on/a) by, (my) bysme bychom, (vy) byste, (oni) by.

Rozhodně ale nejde o žádnou velkou novinku, jak si řada rodilých Čechů myslí. Ve skutečnosti se jedná o jediný dochovaný aorist – tvar jednoduchého minulého času z dob středověké češtiny (pouze tvar bys vznikl o poznání později) a stejně jako jiné slovesné tvary ho můžeme samostatně časovat. 

A je to tak správně. Vězte, že podmiňovací tvary obsahující jste by v českém časování udělaly ještě větší bordel, než jaký v něm už teď někteří máme.

Abyste, kdybyste… nikoliv aby jste, kdyby jste

Úplně stejně funguje byste i ve spojení se spojkami kdyby a abyabych / kdybych, abys / kdybys, kdyby / aby (on/a), kdybychom / abychom, kdybyste / abyste, kdyby / aby (oni).

V psaní nesprávných tvarů nás bohužel utvrzuje jakési zlidovělé spojení abyste se vsunutým zájmenem – aby vy jste… I to je však chybné. Ve spisovné češtině vždy používáme opačnou variantu – abychom my, abyste vy, aby oni

Když nám tedy redakce zpravodajského serveru Forum 24 na Facebooku sděluje, že čte „Lidové noviny, aby vy jste už nemuseli“,1 správně by měla napsat: abyste vy už nemuseli. Co naplat, ani Antibabiš není nad pravopis.

Také není pravdou, že se chybné podmiňovací tvary na internetu „už nejspíš vyskytují častěji než ty správné“, jak tvrdil v lednu 2019 Václav Bouška z Aktuálně.cz.2  Ve skutečnosti už ve stejné době připadalo na 8 správných výskytů přibližně jen 5 chybných. A situace se každým dnem zlepšuje.

Píšu, píšou, ukážou… spíše než píši, píší, ukáží

Koncovka -u nám může znít hovorově (děkuju, kupuju, potřebuju) nebo přinejmenším trochu zparchantěle i u sloves, kde ho naše gramatická pravidla tolerují – hraju, piju, žiju

U sloves psát, ukázat nebo skákat naopak koncovky -u a -ou tvoří základní spisovné a neutrální tvary. Hyperkorektní tvary píšipíší, ukážiukáží nebo skáčiskáčí se zatím nepovažují přímo za nespisovné, jen za knižní.

Kdybychom však dodržovali pravidla, která jsme v češtině sami zavedli, tvary končící -i a   bychom u těchto sloves nepoužívali vůbec. Všechny tři jmenované příklady jsou totiž slovesy 1. třídy a časují se podle vzoru mazat. A nikdo snad v prvních a třetích osobách neříkáme já maži – oni maží.

Je víc než pravděpodobné, že tyto knižní tvary stejně časem zaniknou. Určitě tedy nic nezkazíte, když budete u všech sloves 1. třídy (podle vzorů nese, beremaže, peče, umře) užívat pouze koncovky -u-ou → já píšu, oni píšou, já vám ukážu, oni vám ukážou

V písemných pracích, nikoliv pracech

Podstatné jméno práce sice může někomu smrdět, ale skloňuje se podle voňavého vzoru růžev písemných pracích, k nuceným pracím. V minulosti se skloňování slova práce z neznámého důvodu rozkolísalo mezi vzory růže a kost, a vznikly tak hyperkorektní tvary pracem a pracech.

V současné češtině je považujeme za nespisovné, přinejmenším archaické. Jejich původ je přitom neznámý. Pravděpodobně jen došlo k záměně s podstatným jménem moc (mocem, mocech) nebo nemoc (nemocem, nemocech). Obě slova sice také obsahují souhlásku -c-, skloňují se však pouze podle vzoru kost.

K větší chybovosti nejspíš přispěl i tvar 7. pádu (pracemi), který ale logicky vychází ze skloňování vzoru růže (růžemi).

Je i není pravdou… aneb sporný instrumentál

Možná jste si všimli, že jsem před chvílí kurzívou označil vazbu Není pravdou, že… Právě o hyperkorektnosti slovesa být ve spojení se 7. pádem se totiž vedou letité spory. I přes skřípění zubů jazykovědců a češtinářských brusičů však zůstává velmi rozšířeným tvarem.

Podle Ústavu pro jazyk český bychom si měli odpustit také spojení Je pravdou…, Pravdou je… nebo Je otázkou…,3 která podle mě někdy příjemně osvěžují strohé věty se slovesem být. 

Ke konstrukcím typu Firma XY je dlouholetým partnerem… a k použití 7. pádu pro vyjádření dočasných vlastností a povolání (Josef Klíma je českým novinářem…) zatím akademici nemají námitek. To dá přece rozum, že? :)   


Věřím, že pro dnešek už máte dost. V příštím souboji s hyperkorektností se podíváme třeba na to, jestli chodíme k Pavlově otci, nakupovat do Glóbu nebo odkud se vzal matoucí tvar dvěma, který nám pravidelně zatápí při skloňování číslovek.


Poznámky:

1 Forum 24 – Příspěvky. Facebook [online]. 2004–2022 [cit. 2022-11-03]. Dostupné z: https://www.facebook.com/forum24.cz/posts/1113983778777384/

2 BOUŠKA, Václav. Čeština pro 21. století: Aby jsme jí zachránily, musí se zjednodušit. Aktuálně.cz [online]. Economia, 1999–2022 [cit. 2022-11-03]. Dostupné z: https://nazory.aktualne.cz/komentare/cestina-pro-21-stoleti-musi-se-zjednodusit/r~1877a0921d7611e99e300cc47ab5f122/

3 Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR, 2008–2022 [cit. 2022-11-03]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=610


Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…

Pin It



Přidat komentář


Podobné články:

Odebírejte nové články

Please enable the javascript to submit this form


Sledujte mě na sítích