RECENZE: Deftones – Diamond Eyes (včetně ukázek)
Na stole mi dnes ležela dvě zbrusu nová alba na pomezí alternative metalu, z nichž vybrat to pravé pro recenzi nebylo vůbec jednoduché. Nakonec jsem dal přednost (před Cold Day Memory atlantské partičky Sevendust) dlouho očekávané desce Diamond Eyes z dílny psychedelických Deftones.
Kalifornští Deftones jsou kapelou velmi netradiční a ve svém arzenálu mají kromě alternative metalu i stylové prvky nu-metalu, art rocku nebo post-grunge. V posledních letech navíc prochází jejich nezaměnitelný projev neobvyklým vývojem.
Nadvláda China Morena pokračuje
Již od začátku jejich působení je dominantním článkem kapely zpěvák a frontman Chino Moreno, který svým emotivním, až nirvanovským vedením vokálu reprodukuje povětšinou své vlastní autorské texty.
Z předchozích alb si většina fanoušků zřejmě vybaví nejvýraznější singly Minerva nebo Back to School (Mini Maggit), kde Chinovy vokály táhlými řevy a rapem podporují hlavně dominantní zvuk elektrické kytary a basy, hlavní to nositele deftonovské melodiky.
Letos ale vše nasvědčuje tomu, že sacramentská alternativní partička dovršila dlouhodobý záměr, který započal už v několika albech předchozích. A totiž, že Chino zde pomalu ale jistě začal přebírat i výraznou část melodické stránky skladeb.
Na letošní desce již nese jeho nezaměnitelný hlas na svých bedrech de facto každou hlavní melodii a v řadě refrénů se jedná o melodiku par excellence.
Deska za padlého a vzkříšeného kamaráda
Celkový koncept nahrávky zřejmě podtrhuje i fakt, že psychické rozpoložení kapely bývá hlavním působícím faktorem její tvorby. A je jen důkazem hudební geniality a originality Deftones, že dokázali nejistotu a bezmoc posledních dní přeformovat v nesmírně kvalitní a emotivní album.
O čem tu vlastně vykládám? Na začátku listopadu zasáhla kapelu smutná zpráva, že basák Chi Cheng, kterého členové kapely na konci osmdesátých let pracně vybírali z celého spektra kandidátů, měl vážnou dopravní nehodu.
Cheng byl hospitalizován v kalifornské nemocnici a později předán do rukou odborníků na mozková zranění – následkem nehody totiž upadl do kómatu.
V lednu frontman dokonce přibírá do kapely náhradníka Sergia Vegu, podle jeho vlastních slov, za padlého kamaráda. Vega pak se skupinou absolvoval i Bamboozle Left Festival v Kalifornii.
Cheng svůj boj díky bohu vyhrál, po šesti měsících se probral z umělého spánku a jeho stav naznačuje brzký návrat. I touto událostí ale možná nevědomky předurčil svým kolegům atmosféru celé nové desky.
Dost bylo dojímání, pojďme se podívat na to, jaké psychedelické výtvory se zablesknou v diamantových očích nové desky.
Hned titulní singl Diamond Eyes je takřka dokonalým příkladem zmiňované vokální proměny. Skladba začíná typicky nu-metalovými riffy a emotivními hříčkami s hlasem velkého China.
Nástupem refrénu se ale promění celý charakter skladby v mnohem lyričtější a když Chino zapěje Diamonds reign across the sky, obraz diamantů vládnoucích na nebesích se doslova utváří před očima.
Není náhodou, že tímto singlem Deftones rázem oslovili tisíce svých fanoušků a posluchačů, a skladba Diamond Eyes okamžitě zaujala nejvyšší místa v hudebních žebříčcích. Stejnojmenná deska ale naštěstí není záležitostí jednoho hitu, jak se na moderní hudební scéně děje stále častěji.
Pravdou je, že album Diamond Eyes má především silný začátek. Hned další stopa s názvem Royal vyznívá, na poměry současného alternative metalu, vskutku královsky a pro mě osobně je pověstným zlatým hřebem celého alba.
Možná jsem jen zamrzl ve starších dobách Deftones, ale jejich klasické emotivní řevy mě odjakživa chytají za srdce. Čisté vokály, které je doprovázejí, však do skladby Royal vnášejí také o mnoho více psychedeliky, než jak tomu bylo u zmiňovaného diamantového singlu.
S trojkou všeho dobrého, songem Cmnd, Ctrl, vygradují pamětnické prožitky na maximum. Refrén sice nepřichází s ničím nezvyklým, jednotlivé sloky ale budiž veřejnou zkouškou, co všechno vydrží Chinův ječák v úsecích nu-metalových. Když v první sloce do světa vykřičí Oh, I can just imagine the difference it has, na mou duši mi přejel mráz po zádech.
Základním stavebním kamenem tracku čtvrtého, You've Seen The Butcher, jsou zase obdobně vystavěné riffy ve spojení s táhlými, vhodně naefektovanými zpěvy, chvíli přecházející do pozadí a chvíli zase vpřed.
Za zmínku stojí bezesporu i Sextape, osmý song na albu, silně baladická skladba navozující rozlehlou, až snovou atmosféru. Motiv snů se pak dokonce objevuje přímo v textu (Floating on the water ever changing, picture hours out from that, into with all our dreams), takže jsem zase neobjevil nic převratného. :)
Ať už Deftones stokrát říkají médiím, jako po zničení konceptu na připravované album Eros, že se pro změnu stylu rozhodli bez ohledu na události kolem Chi Chenga, patrně nebudu jediným, kdo si o tom pomyslí své.
Nebylo by to poprvé ani naposledy, kdy bolestná událost související s kolegou z kapely vybičuje vynikající hudebníky k novým oslňujícím výkonům a tvůrčím nápadům.
A stejný hnací motor rozhýbal pravděpodobně i album Diamond Eyes, skvostnou a melodicky nápaditou sbírku emocí a psychedelických ploch ve vyvážené kombinaci s nu-metalovými a alternativně metalovými prvky.
Poznámka: Článek původně vyšel 12. června 2010 v online magazínu Info-koktejl.cz, pod názvem Deftones: Diamond Eyes (recenze, MP3 ukázky).
Líbí se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli…
